SPORTOVNÍ FYZIOTERAPIE

Diagnostika nezdiagnostikovatelného

Znáte ten pocit, když se ráno probudíte se zablokovanou páteří, nebo s nějakou bolestí, která nemá podle vás žádnou příčinu? Takováto bolest nejde diagnostikovat, a pokud své starosti nesdělíte okolí, nejde ani vidět. Vy ale dobře víte, že nemůžete otočit hlavu do určitého směru, že nepohnete ramenem tak, jak ještě včera šlo. Někdy to přejde rychle, někdy to ovlivní vaše fungování na delší dobu. Během této delší doby se vaše svaly naučí pracovat tak, aby co nejvíce eliminovaly bolestivý pohyb. Fyzioterapie spotrujících psů je snad nejobtížnější právě ve zkušenostech čtení tkání a pohybového chování psa. Nestojí před námi totiž ani pes, který je po operaci a potřebuje rehabilitovat, ani pes, který viditelně kulhá a majitel přišel s diagnózou, ideálně stanovenou předtím veterinárním lékařem. Nejčastěji před námi stojí sportující pes, jehož majitel jen tak nepůjde na veterinu s tím, že pes začal odměřovat před překážkou, že jeho projev při výkonu není tak radostný jako býval, že je o několik desetin vteřiny pomalejší na dráze, nebo že psovod zaregistroval naprosto neznatelné zaváhání před překonáním překážky, které divák nemůže poznat. V tomto ohledu zatím stále majitelé podceňují extrémní zátěž při sportu. A pokud ne a se svým psem vyhledají odborníky, nesetkávají se ze strany svého okolí s pochopením, proč jdou se psem na fyzioterapii, když mu nic není. I kdybychom snad vážně nenašli na sportujícím psovi žádný významný fyzioterapeutický nález, i to se dík bohu stává, pak přesně ten okamžik, kdy "mu nic není" je ten pravý okamžik na pravidelnou fyzioterapii, neboť prevence je vždy mnohem výhodnější pro všechny tři strany pes-majitel-fyzioterapeut, než řešení chronických problémů, v horším případě zranění.