MVDr. Michaela Mruvčinská, CertCAAPR

fyzioterapeutka

Jak dlouho se věnuješ fyzioterapii zvířat a od kdy pracuješ pro PhysioDOG?

Hlouběji jsem se začala o veterinární fyzioterapii zajímat v roce 2016, kdy jsem absolvovala svůj první několikaměsíční odborný kurz. Ve Physiodogu pracuji od září 2020.

Co tě přivedlo k této práci?

Od dětství jsem měla blízký vztah ke zvířatům a v dospívání mě začala zajímat biologie a fungování těla - chtěla jsem poznat, jak "to" v těle funguje, co se děje, když to nefunguje, a jak můžeme vzniklé problémy napravit. Po absolvování gymnázia jsem se tedy rozhodla jít studovat veterinární lékařství a ze všech probíraných orgánových soustav mě nejvíce zaujal pohybový aparát. Protože mě úplně nelákaly chirurgické obory, začala jsem se zajímat právě o fyzioterapii a ta mě hned po prvním absolvovaném kurzu naprosto uchvátila. Ještě v průběhu VŠ jsem se tedy rozhodla vystudovat kurz od ASOFYREZ, který jsem v pátém ročníku úspěšně zakončila ziskem titulu CertCAAPR a od té doby jsem se nemohla dočkat až dostuduji a začnu se fyzioterapii věnovat naplno.

Co tě nejvíce baví na práci fyzioterapeuta?

Veterinární fyzioterapie je vzhledem k širokému portfoliu různých diagnóz a individuální odlišnosti každého pacienta velmi různorodá práce, zatím jsem se nesetkala s žádným stereotypem. Líbí se mi, že se jedná o velmi úzkou spolupráci s pacienty, máme na ně hodně času, potkáváme se s nimi obvykle dlouhodobě a vytváříme si se psy i majiteli často blízké vztahy.

S jakými pacienty nejraději pracuješ?

Baví mě práce s neurologickými pacienty, jejich rehabilitace je velmi komplexní proces při kterém využíváme postupem času snad úplně všechny myslitelné metody a proměna nechodícího psa v chodícího je vždy dojemná. Spinální chůzi navíc doteď považuji za malý velký zázrak. Ráda mám také fyzioterapii geriatriků, práce se psími seniory má velmi odlišnou dynamiku, rehabilitace jim výrazně prodlužuje aktivní dobu kvalitního života a je hezké pozorovat, jak po pár ošetřeních pookřejí, skoro by se dalo říct, že omládnou. Na druhou stranu, i práce s mladými sportovně vedenými psy je velmi zajímavá, protože tito psi obvykle nemají žádnou diagnózu, řeší se větší detaily a kolikrát se jedná téměř o detektivní práci.

Jaký je tvůj nejsilnější zážitek v PhysioDOG?

Nad touto otázkou jsem přemýšlela poměrně dlouho, ale zážitků mám tolik, že nedokážu vybrat jeden nejsilnější. Mám upřímnou radost z pokroku každého pacienta. Jedny z mých nejoblíbenějších okamžiků jsou chvíle, kdy mě při příchodu do ordinace vítá pes, který se na první návštěvě schovával "pod stolem" a postupem času zjistil, že je to tady s námi fajn a není se čeho bát.

Jaké jsou tvé zájmy?

Kromě zvířat výlety do přírody, návštěvy zámků a hradů, saunování, true crime příběhy, literatura (odborná i beletrie), hledání perfektního jasmínového čaje.

7. Co máš doma za zvířata?

Momentálně dva psy (středního německého špice a malého křížence teriéra), příležitostně se starám také o rodinné papoušky. Mým životem už ale prošlo mnoho jiných druhů zvířat, jednu dobu jsem měla pronajatého i koně.